Kobylka na cestě 

Ozvala se mi žena,  ke které se dostala kobylka, ale potřebovala ji udat dál. Odehrál se krásný příběh toho, jak se to může poskládat pro dobro všech zúčastněných. Souvislosti se pomalu odkrývaly a skládaly jako mozaika.

Kobylka velmi zaujala majitelku, měla pocit, že si ji chce nechat, že ji nechce předat. Ta měla strach z lidí a reagovala agresivně. 

Podívala jsem se, proč se tak chová a vyšlo mi, že ji tak přitahovala, protože si prožily obě něco podobného... 

Ona v 5 letech vůči majitelce, paní asi v 18 vůči mámě.

Cítí se dotčená ženou. Pocit zrady. Skrývá to a uzavírá se. Cítí se zatěžovaná více, než unese, než zvládá. Neustále je ve střehu, očekává ohrožení osobou, na níž je závislá. Cítí se nevítaná, nechtěná, Přizpůsobuje se. Snaží se být upřímná, ale je uzavřená a potlačuje své pocity skrze materiální závislost na té osobě.

Měly obě společné také to, že na nějaké úrovni toužily být posilněné - vědomé si své síly a být schopny stát tváří v tvář protivníkovi a udržet si přitom svou integrovanou identitu.


Přitahovalo je to společné, viděly v sobě vzájemně samy sebe. A mohly se společně i vyléčit.Poslala jsem jim energii léků a žena s ní pak promluvila o svých pocitech, které zažívala, s pochopením, že ona to má stejně. Aby u toho nechala volně proběhnout všechny emoce.... 


Po tomto se to začalo skládat... Žena si uvědomila, že kobylka zažila v mládí, že její majitel dal na jatka její matku a nyní, chtěl dát na jatka i ji, březí. Žena byla v 18 letech těhotná a prožila odtržení od rodiny. Pořád ale váhala, jestli si ji nechat nebo ne, už měla zájemce...

Řekla jsem jí, ať to nechá 3 dny a pozoruje to. 

Poté mi napsala, že cítí, že to tak je v pořádku a že má jít kobylka dál. Oběma se ulevilo, zrcadla byla uzdravena a vše zapadlo, jak mělo :-)