Tao koně

Mladá kobylka, která žila do svých 3 let ve velkém stádě. I po letech s člověkem jí chybí důvěra, leká se, nesoustředí se, v nynějším stádě je samotář, trpí na různé alergie...

Vyšlo mi, že to jako by pramení z odstavu z toho původního stáda.

Cítila se přemožena na všech úrovních. Cítila úzkost vyvolanou vlastním stavem. Otupělost, najednou silný pocit izolace. Pocit změny osobnosti. Jako by se ztratila. Zahalila ji tma. Přišla o zázemí, ochranu a bezpečí poskytované tím stádem. Citlivost na hluk a dotek. Strach. Nedůtklivost, podrážděnost. Její by tím došlo k narušení její celistvosti, integrity. Přecitlivělost. Nebyla schopna se sama ochránit. Necitlivost. Pocit utrpení. Potřebovala být chráněna a podporována stádem, ale přišla o tuto jistotu. Ocitla se sama.

Byl to pro ni šok. Mám za to, že každé stádo zvířat nebo hejno ptáků má své Tao, kolektivní vědomí, na které jsou ty zvířata napojení. Jako by reaguje souběžně, synchronicitně jako jeden.

A ona se najednou ocitla sama, bez toho svého stáda, jako by jejich kolektivního vnímání, ochrany. Úplně jí to převálcovalo. Jako by v tom naladění na to Tao stáda, se cítila celistvá, sama sebou a zároveň všemi... A najednou se ocitla sama, oddělená a jako by se sama bála. Neuměla se přeladit, propojit jako jedinec. To oddělení ji zasáhlo.

V tom prázdném místě vzniká prostor. Tady se může propojit vědomí koně a člověka. Vytvořit nové Tao, společné vědomí, stádo. A tak, jak člověk vnímá svět a život, podle jako by úrovně otevřenosti jeho vědomí se promítne jeho svět do koně. Pokud je člověk plný strachů, nevyřešených zranění, podle toho jak jedná sám se sebou, bude jednat se svým koněm. Jako by se stal jeho zrcadlem. Kůň se potom bojí, leká, onemocní... Jindy si člověk přitáhne do života koně, který na nějaké úrovni prožil jemu podobný příběh. A člověk se ho snaží uzdravit... A potom záleží na člověku, jak uchopí to, co se děje jeho koni. Obě cesty vedou jako by k uzdravení obou. Když se otevřou vzájemnému vztahu s důvěrou, že si vzájemně mohou pomoci, můžou se stát zázraky. Člověk se díky koni může dostat do nevídaných hloubek svého bytí. Mohou společně navázat takový vztah, o jakém se člověku ani nesnilo.

A co je k tomu potřeba? Dát koni důvěru, že i on vás vede a má vám co předat. Požádat ho o podporu a dát mu prostor. Začít sami sebe pravdivě vnímat. Svoje pocity, emoce, jak se cítím a co potřebuji. Můžete začít jako by se všemi pocity a emocemi, které vám v jeho přítomnosti vyvstanou. A komunikovat je s ním. Pořád mu pravdivě, nejlépe nahlas říkat, jak se cítíte, nic neskrývat a nelhat. Nesnažit se to potlačit a chtít to mít jinak. Dovolit si prožívat emoce. Každá vyplakaná slza se zvířetem, je vyplakaná i za něj.

Takto, krok za krokem poznáte sami sebe, přestanete se sami sebe bát, postupně se budete uzdravovat a i Váš kůň se bude s vámi cítit lépe a bezpečněji. Vznikne mezi vámi úžasný vztah, protože ho budete mít sami se sebou. Protože celý váš život, celý váš svět je odrazem toho, jak sami sebe vnímáte.

"Pokud jste sem přišli jen, abyste jim pomohli, mrháte svým časem. Ale pokud jste přišli, protože Vaše uzdravení je spojené s jejich, pak si můžete pomoci vzájemně."

Mirka Zagozdová

Zvířatům skrze příběhy pomáhám uzdravit stará traumata a pokud pomáhají nést příběh jejich člověka, pomáhám jim ho pochopit a společně se uzdravit. Vracím jim důstojnost a vzájemnou důvěru.

Zabývám se emoční homeopatií lidí i zvířat. Pomocí příběhů, které běží na pozadí lidských nevědomých životů, pomáhám lidem uvědomovat si vzorce, které tvoří jejich individuální realitu. Pomocí homeopatie a léčivého příběhu může člověk změnit své vnitřní nastavení, tím se promění i jeho celkové vnímání a následně i jeho svět.