Kůň nedůvěřuje člověku

"Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně mě a mého koně. Od té doby, co ho mám jsem udělala velký osobnostní posun, měla jsem, a určitě ještě mám, v sobě spoustu strachů, konfliktů apod. Snažím se na sobě neustále pracovat, snažím se přijít i na to, co se mi vždycky snaží sdělit, ale nevím, jestli vždy správně. Přijde mi, že mi pořád úplně nedůvěřuje. Cítím, že s obsedáním stále není správný čas, že mě na hřbetě možná ani nechce a často válčíme i při obyčejných procházkách. Chtěla bych vědět, co dělám špatně, či jestli má třeba i on má nějakou zkušenost, přes kterou se potřebujeme přenést a posunout dál."

Dívala jsem se na něj a vyšlo mi, že to vzniklo v jeho asi 8 měsících, vůči nějaké ženě.
Cítil se zbytečný, znuděný. Skličovalo ho to. Nikde nenacházel uspokojeni venku ani v sobě. Cítil se tím zničený. Potlačený hněv z bezvýchodnosti situace. Cítil se ochuzený. Záviděl druhým. Cítil se zmatený z toho. Připadal si zavržený. Toužil vytvořit vztah, ale byl sám.

Přijde mi, jako by byl po odstavení a zvědavý, natěšený na vztah s člověkem a nic. Všude kolem to ale viděl, cítil to poslání v tom, ale ten nezájem ho zranil a na nějaké úrovni v tom zůstal. Jako by ta absence respektu byla bariérou, ochranou, kterou si vybudoval, aby ho to tolik nebolelo. Takové to navenek tvrďák, ale uvnitř křehký a plný strachu, jestli o něj někdo stojí.

Homeopatika mu pomohou z toho pocitu vyjít a znovu se otevřít vztahu. Navázat vztah s vámi, po kterém oba toužíte. 

"Úplně mě z toho mrazí. Koupila jsem si ho, když mu byly dva roky a kousek a ohledně jeho dětství mám kusé informace, nevím kdy byl odstaven, ani kdy si ho koupila slečna, od které jsem ho koupila zase já. Měla v té době víc koní a nakonec otěhotněla a prodala ho, protože měla pocit, že to nebude zvládat. Je až děsivé, co všechno si v sobě zvířata mohou nést z minulosti."

Ano, děsivé to je vzhledem k tomu, že si to většina majitelů koní a zvířat vůbec neuvědomuje, že cítí a prožívají stejně jako my. A potom dělají věci bez ohledu na ně a používají je jako věci :-(

"Musím říct, že se nám něco mění, prozatím i bez homeopatik. Promluvila jsem si o tom s ním :-), řekla jsem mu, že už na to nemusí být sám, že jsme na to dva a že to spolu zvládneme a že mě mrzí, co se mu stalo. To, že není sám mu opakuju, když se něčeho začne bát a přijde mi, že má jiný pohled v očích...takový víc přítomný...i vedle mě zůstává delší dobu například po práci, čištění apod., kdy už normálně odcházel na seno. Je možné, že až začneme podávat homeopatika, tak se mu postupně budou vyplavovat zadržené emoce, aby mohly odejít...jako třeba ten hněv apod.? Je dobré nějak přizpůsobit volný čas a práci s ním?"

Ono to moje podívání se on cítil a tím otevřením se to už hýbe. A tím promluvením si s ním jste tomu velmi pomohla. Ty zadržené emoce se většinou nevyplavují jako že by pustil hněv, ale bude se proměňovat, to ucítíte. Určitě čím víc s ním budete, ve smyslu trávit s ním čas a užívat si to, tím víc dáte šanci tomu vztahu, který poroste.