Smutný pes

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc mé fence. Je neskutečně hodná a mazlivá. Bydleli jsme v domku s velkou zahradou, ale zhruba v jejím půlroce jsme se rozešli s partnerem a odstěhovala jsem se do minidomečku s malilinkým dvorkem. Skoro půl roku si tam nemohla zvyknout. I když se jí snažím dopřávat hodně vycházek a společné aktivity, přijde mi doma pořád skleslá. Hlavně má zvláštní reakci na muže. Je k nim nedůvěřivá. A buď se s nimi překotně mazlí, nebo s nimi nechce spolupracovat a vrčí.  Tuším, že na ni přenáším svůj smutek a strachy, protože stěhování taky nesu těžce a mužům už nedůvěřuji vůbec. Ráda bych, aby byla v pohodě,veselá a sebevědomá. Jsme na sobě obě hodně závislé. Moc si vážím toho, že ji mám. 

Zdravím Vás a děkuji za důvěru. Vidím, že moc dobře vnímáte souvislost mezi jí a Vámi a cítíte, že ona Vám s tím pomáhá... Nejen to nést, ale taky to uvidět a uzdravit, abyste mohla, mohly obě jít dál do života.

Vyšlo mi, že jste se po tom rozchodu cítila poražená. Neměla jste volbu. Jako byste žila z jeho majetku. Měla jste pocit, že jste nedostala od něj to, na co jste cítila nárok. Měla jste pocit, že jste selhala. Cítila jste vinu, že jste nebyla dostatečně výkonná a trestala jste se za to, trestáte dál. Jako byste měla pocit neschopnosti zajistit si sama své potřeby. Očekáváte péči zvenčí a zároveň máte pocit, že jí nejste hodna. Cítíte se jím pořád zrazená. Máte strach z opětovné zrady mužem a bojíte se navazovat vztahy. Snažíte se, toužíte být odvážná, ale cítíte se být omezena ve svobodě, zranitelná. Jste rezervovaná, až sebedestruktivní.

Zkuste si o tom popřemýšlet, o co jste vlastně svým rozchodem přišla. O lásku nebo o splněný sen? A čeho se vlastně bojíte... Že přijdete v dalším vztahu o muže, lásku nebo zázemí?Jako by byli muži váš "pouhý" prostředek k životu, jako by to bez nich nešlo, ale zároveň je potřebujete... Ale ne k lásce, spíše k zabezpečení se, ale bez dalších nároků...

Napište mi adresu pošlu Vám homeopatické kuličky, které Vám pomohou si to v sobě srovnat, vyjít z toho ven a vykročit k pohodě. Pochopit, že o své zabezpečení se dokážete postarat sama a že muže k tomu nepotřebujete, ale můžete se s nimi i radovat...A když to vy v sobě změníte, vaše fenka se změní spolu s Vámi. 

Dobrý den paní Mirko, chci Vám poděkovat za homeopatika. Ani nevím, kdy jsem se cítila tak dobře, jako teď. Najednou jsem klidnější a opadnul stres. Jako by mi někdo sundal svěrací kazajku a pustil kohout s energií. Někdy je mi smutno, že jsem sama, ale už nemám pocit, že to je bezvýchodná situace a není to tak svíravý pocit. Řekla bych, že s fenkou je to taky lepší. Jako bychom se od sebe trochu odpojily. Nechávám jí doma její klid a prostor, tolik ji nepozoruju a venku se pak vyřádí a je spokojená. Pro mě je teď obrovský posun, že mám zase energii (vloni jsem řešila únavový syndrom,ale lékaři moc nepomohli) a jsem schopná bez problému zvládat své zaměstnání jak fyzicky, tak psychicky.