Strach z koně

Kůň se šklebí, ohání se zuby, majitelka se ho bojí. Začalo to po ošetřování opuchlé předkožky po štípnutí hmyzem.

"Přijde mi, jako by když jste ho tenkrát ošetřovala s tou předkožkou, že jen ukázal, že ho to bolí a vy jste se ho začala bát a on to cítil a nechápal to. To jeho šklebení je reakce na váš strach, kterému nerozumí. 

Cítil se vámi odmítnutý. Začal k vám cítit nedůvěru. Zlobil se a uzavíral se. Dusil to v sobě, cítil se nedostatečný. Vznikal v něm tlak, který začal ventilovat na malém prostoru (kde z vás i cítil největší strach). Cítil se tím přemožený, změnilo ho to. Cítil zároveň úzkost, bezmoc. A protože si byl jistý, že on to nemůže změnit, smířil se s tím. I když mu to nevyhovuje, takovýto vztah. Toužil být vámi oceňovaný, ale nevidí svoji hodnotu, když se ho bojíte.

Koně stejně jako my všichni mají širokou škálu emocí podle situací. Potřebují vyjádřit i strach, zlobu, bolest, smutek, nejsou pořád šťastní a v klidu, jsou prostě živí. A je potřeba je přijímat i s těmito emocemi a nebát se jich. Brát to jako jejich způsob vyjadřování a být ráda, že se vyjadřují, protože kůň, který se přestane vyjadřovat zamrzl nebo je uvnitř zlomený... 

Pošlu vám homeopatika, která mu pomohou odžít tuto emoční vzpomínku, uvolnit ji a vy mu zkuste, i sobě, znovu důvěřovat. Zbavit se toho strachu. Třeba tím, že si před ním nebudete hrát na to, že to máte pod kontrolou, ale že mu ten strach přiznáte, i sobě. Nahlas... A každou svoji emoci si budete bez potlačování uvědomovat, prožívat a pouštět. Možná i vy sama v sobě máte program, že zlobit se není v pořádku, vztekat se, že musíte být hodná holčička. Možná se ve vašem dětství někdo zlobil a vy jste se bála... Když se otevřeně podíváte i sama na sebe, v té situaci, pomůže vám to z ní taky ven. Když se přestanete bát sebe i jeho, když mu dovolíte i sobě být tím, kým jste, navážete opravdu hluboký a svobodný vztah."